Zajímalo Vás někdy, co stojí za krásnými fotografiemi ze svatebního dne? Mrkněte na tento článek, zvláště pak pokud plánujete svatbu. Provedu Vás všemi kroky svatební reportáže i tím, co jí předchází a možná přidám i pár tipů pro fotografy, kteří by si také rádi vyzkoušeli focení svatby.

Slíbil jsem článek o svatebním dni, ale pro fotografa to začíná ještě mnohem dříve.

Přeskočíme vynaložené úsilí na vlastní propagaci, za kterou je celkem dost práce, a přesuneme se až do momentu, kdy mě nevěsta kontaktuje. Většinou už má prohlédnuté moje fotky na webu, někdy se ptá třeba i rovnou na cenu.

Pokud je to možné, preferuji osobní schůzku s novomanželi. Schůzky miluji. Možná i pro to, že miluji kávu, ale to sem nepatří. Proč je nejen pro fotografa schůzka před svatbou důležitá? Uvědomte si, že fotograf je především s nevěstou už od brzkého rána třeba až do nočních hodin. Chtěli byste snad trávit Váš den „D” s někým, kdo je Vám nepříjemný? Já tedy rozhodně ne. Svatební schůzka pro mě není o tom nabízet novomanželům svoje služby a doufat, že si vyberou mě. Není to pracovní pohovor, kde se snažím sám sebe prodat. Schůzky preferuji, abychom si vzájemně popovídali o svých představách. Jakého fotografa si nevěsta s ženichem přestavují na svojí svatbě a naopak co od toho očekávám já. Pokud by snoubenci očekávali fotografa, kterým já prostě nejsem, tak focení jejich svatby jednoduše odmítnu. Stejně jako oni mohou odmítnout mě, protože nesplňuji jejich očekávání.

Na společné schůzce se příliš nezajímám o harmonogram svatby. Stačí mi, když mi nevěsta dá vědět týden předem, kdy a kde se v den svatby potkáme. Pokud jsem s nevěstou už od ranních příprav, tak budeme mít ještě spoustu času si vše ujasnit. Domlouváme se jen na stěžejních bodech, jako například, že společné focení preferuji z mnoha důvodů až po hostině, nikoli hned po obřadu

Když se domluvíme, napíšu si datum do kalendáře a mám na nějaký čas klid. Týden před svatbou se už ale pomalu začínám dostávat do obrátek. Zarezervovat potřebnou techniku, uklidit v autě, umýt auto, vyzvednout techniku. Vyčistit objektivy popřípadě i tělo. Nabít dvoje baterie do blesku, dvoje do foťáku. Nachystat a zformátovat paměťové karty. Nachystat a vyčistit i náhradní fotoaparát. Pro fotografy zdůrazňuji poslední věc - pokud to s focením svateb myslíte vážně, nevyhnete se druhému tělu. Když vám vypadne objektiv - ok pravděpodobně máte v brašně další (sice se na danou situaci tolik nehodí, ale máte ho). Když vám ale vypadne foťák tak máte smůlu. Svatební program je našlapaný tak, že až do hostiny nemáte čas navíc a potom toho času taky nebude dost. V případě, že fotíte mimo místo bydliště tak to domů určitě nestihnete.

A konečně je tady den D. Počítejte s tím, že se jako fotograf moc nevyspíte. Vstávám obvykle kolem 5:30, pokud fotím ve Vyškově, jinak musím počítat ještě s časem stráveným na cestě. Rychle na sebe hodím oblek, učešu se, naskládám věci do auta a už jedu s nevěstou ke kadeřnici. Česání nevěsty většinou trvá kolem hodiny a půl a já se snažím se s foťákem krotit, abych neměl 200 podobných fotografií. (Osobně zastávám názor, že je lepší méně, zato kvalitních záběrů, než velké množství nic neříkajících fotek). Během příprav je většinou čas poklábosit s nevěstou, kadeřnicí - zkrátka šířit dobrou náladu. Pak už ale šup na make-up a tam je průběh dost podobný. Tipem pro fotografy je udělat si pár zkušebních foteček a se zbytkem počkat spíš až ke konci líčení. Nevěsta se většinou necítí dobře, když ji někdo fotí nenamalovanou. Zbývá už jen obléci svatební šaty a doladit detaily.

Oblékání svatebních šatů

Blíží se obřad. Nejvyšší čas vyrazit do kostela nebo do obřadní síně. Před obřadem prohodím pár slov s farářem (oddávajícím). Slušně se zeptám, kde se můžu pohybovat, při čem se pohybovat nesmím, abych příliš nerušil a podobně. Z příjezdu svatebčanů k obřadní síni jdou určitě pořídit zajímavé fotografie. Fotky plné emocí z příjezdu rodiny a vzájemného vítání na sebe nenechají dlouho čekat.

Čeká nás obřad a tady si dovolím ještě jednu vsuvku. Pokud jdete fotit svatbu a ještě nejste úplně zběhlí ve svatební fotografii, doporučuji se se snoubenci už na schůzce domluvit, aby při obřadu moc nespěchali, především pak s nasazováním prstýnků a prvním polibkem. Budete tak mít dostatek času si uvědomit “POZOR! Něco se děje. Měl bys fotit,” a třeba i trošku upravit úhel pohledu. U obřadu totiž nemáte možnost říct: “STOP, tohle mi udělejte ještě jednou, to bylo skvělé.” Ale mně osobně to nevadí. Stačí znát perfektně svůj foťák (i ten záložní) a pak jen trochu cviku, předvídavosti a techniku, na kterou se můžu spolehnout. Bezprostředně po obřadu Vás pravděpodobně čeká první svatební tradice. Troufnu si říct pro fotografa snad ta nejhezčí - házení rýže, případně okvětní lístky. Nejlepší fotografie z celého dne můžete pořídit právě teď. Zvlášť, pokud jste začínající fotograf.

Všem snoubencům doporučuji pořídit i společnou fotografii hned po obřadu. Někteří hosté odjíždí domů, někteří se vrátí až večer na zábavu a mohlo by se stát, že Vám na společné fotce bude někdo chybět. Pak jen nasednout do aut a vyrazit na hostinu, kam se snažím přijet vždy jako první. Ne proto, že už mám velký hlad a mám strach, že na mě nic nezůstane, ale proto, že chci novomanželům vyfotit všechny důležité tradice. Rozbíjení talíře, přenášení nevěsty přes práh, společnou polévku. U poslední tradice se chvilku zdržím.

Snažím se novomanžele příliš neotravovat. Nikomu není příjemné, když ho někdo při jídle fotí. A tak kromě pár decentních fotek z této tradice a následně jedné fotky hostiny z větší dálky, nikomu nekoukám přes hledáček do talíře. Je čas odložit fotoaparát stranou a dát si zasloužený oběd. Teď je další příležitost se seznámit se svatebními hosty a trochu si popovídat. Seznámit se s hosty a prohodit pár slov považuji za velice důležitou část. Vždy je lepší, když mají svatebčané pocit, že vás trochu znají a že jste v pohodě. Jsou pak otevřenější ke spolupráci. I mně osobně se zdá fajn vědět, koho fotím, nepřipadám si pak jako stroj co fotí jednu svatbu za druhou. Už to pro mě není v uvozovkách jen další zakázka, ale je to parta fajn lidí nebo i nových přátel.

A jedeme dál. Vyměnit baterky a vyrazit na společné focení. Na portréty novomanželů doporučuji vzít jen novomanžele. A stejně jako se snažím nezasahovat do průběhu svatby, tak se snažím příliš nezasahovat ani do společného focení a to i přes to, že to nevěsta s ženichem tak trochu očekávají. Jak jinak chcete pořídit přirozené fotografie, když snoubence nenecháte se chovat přirozeně? Je fajn je správě nasměrovat a trochu si je upravit, aby fotka byla lepší. Osobně se to ale snažím dělat co nejméně. I tohle je jedna z věcí, o které se s nimi bavím už na osobní schůzce. Poznámka pro fotografy - nevolím příliš dlouhá ohniska, potřebuji s novomanželi komunikovat. S 50mm a 85mm objektivem si bohatě vystačím.

A honem zpátky na hostinu, svatebčané už netrpělivě čekají na nevěstu s ženichem. Většinou přicházejí večerní hosté a začíná volnější zábava. Ale ne pro fotografa. Na mě čeká ještě krájení dortu, pokud se to nezvládlo ještě před focením, a následně první tanec. První tanec je docela dlouhý a tak je dost času hledat kreativní záběry. V průběhu večera bývají zábavné programy, o kterých často ani novomanželé předem nic netuší, přestože jsou jejich hlavními aktéry. Veselá nálada na fotkách vypadá vždy dobře, a pokud mě novomanželé nevyhazují, vždy rád zůstanu i na tuto část večera. Snažím se na svatbě zůstat déle, pokud tedy nemám jiné plány nebo další den ráno focení. Není výjimkou vracet se domů kolem půlnoci. Spát jdu ale s pocitem dobře odvedené práce.

Je sice po svatbě ale pro mě práce nekončí, spíš začíná. Jak svatební fotky vybírám a jaké mám postupy při úpravách, si budete moci přečíst na mém blogu snad velmi brzo.